FORD T

Ford '1914

Cena:

K jednání

Země původu: USA

Technická data:

Rok výroby:
1914
Objem motoru:
2900cm³
Převodovka:
Polo-automat
Palivo:
Benzín
Typ karosérie:
Faeton
Dveře:
3
Barva interiéru:
Černá
Barva exteriéru:
Černá
Stav:
výtečný

Ostatní informace o vozidle

Ford model T je z mého pohledu ten pravý „ dědeček automobil“.
A tak se vraťme se na chvíli zpět do roku 1908, do období, kdy motorizmus byl v plenkách a kdy první Ford model T opustil brány výrobní haly v Detroitu. Na první pohled sice nevypadá nijak výjimečně a vzhledem se nelišil od ostatních vozidel, o to větší uznání si zaslouží. „Tin Lizzie“ neboli plechová Lízinka, jak se „téčku“ také přezdívalo (Lizzie – oddaná služebná), totiž způsobila doslova revoluci v automobilovém průmyslu.
A nebylo to dáno převratnou konstrukcí auta, jednalo se v podstatě o jednoduchý stroj (avšak spolehlivý a kvalitně vyrobený). Za jeho úspěchem stojí geniální Henry Ford, jenž prohlásil: „Postavím auto pro masy. Bude dost velké pro rodinu, ale také dost malé na to, aby s ním jeden člověk mohl jezdit a starat se o něj. Bude vyrobeno z nejlepších materiálů, nejlepšími zaměstnanci, s nejjednodušší konstrukcí, kterou je moderní inženýrství schopno vymyslet. Ale bude tak levné, že každý člověk pracující za dobrý plat bude vlastnit jedno – a užívat si se svou rodinou mnoho hodin radosti pod božím širým nebem.“. S tímto odvážným tvrzením se směle pustil do velkých inovací, které znamenaly novou éru ve výrobě aut. Jedna z klíčových věcí, která rapidně zvýšila produktivitu, byla montážní linka. Díky ní bylo možné produkovat mnohonásobně více vozů. Navíc nastavil cenovou hladinu „téčka“ tak, aby byl snadno dostupný jeho zaměstnancům, kteří tvořili nemalou část kupní síly. To byl výborný obchodní tah a také důkaz, že i „chudší“ dělnická třída si může dopřát svůj vlastní automobil. Cena startovala na 850 $ a v průběhu výroby klesala až na 300 $.
Vzhled vozu navrhl sám Henry Ford společně s Haroldem Willisem, do konstrukce auta výrazným způsobem v dobrém slova smyslu zasáhli také dva maďarští imigranti Joseph A. Galamb a Eugene Farkas. Motor o objemu 2,9 litru se skrýval pod křídlovou kapotou a dosahoval výkonu 20 koní. Jednalo se o řadový čtyřválec s rozvodem SV , se společným jedním blokem pro všechny válce. Motor byl schopný rozpohybovat vůz na 70 km/h. Spotřeba se pohybovala mezi 11 – 19 litry podle stylu jízdy. Startovalo se klikou, elektrické startování přišlo až v roce 1919.
„Téčko“ mělo dvoustupňovou planetovou přímo řazenou převodovkou (i se zpátečkou), ovládala se třemi pedály a pákou na vnější straně řidičova sedadla. Spojkový pedál chyběl. Plyn se reguloval páčkou na volantu. Z převodovky šla síla přes jednoduchý kulový kloub a kardanový hřídel do diferenciálu, odkud poloosy poháněly zadní kola.
I když Henry Ford říkal, že každého naučí s Téčkem jezdit za pět minut, není ovládání tohoto vozu z pohledu dnešního řidiče úplně jednoduché.